Co je relativní vlhkost vzduchu?

Definice

Když mluvíme o vlhkosti vzduchu, rozlišujeme mezi relativní a absolutní vlhkostí. Při různých teplotách může vzduch pojmout různé množství vlhkosti. Obecně platí, že čím vyšší je teplota, tím více vlhkosti může vzduch pojmout. Navíc při každé teplotě existuje určitý bod, ve kterém již vzduch není schopen pojmout více vlhkosti. Tento bod se nazývá bod nasycení nebo rosný bod. Od tohoto bodu se začíná tvořit kondenzát. Na rozdíl od relativní vlhkosti vzduchu popisuje absolutní vlhkost vzduchu přesné množství vlhkosti obsažené ve vzduchu v gramech vody na kilogram vzduchu (g/kg).

Význam relativní vlhkosti vzduchu

Vytápění obecně znamená pokles relativní vlhkosti vzduchu, přičemž hodnota absolutní vlhkosti však zůstává stejná. Správná vlhkost vzduchu a z ní vyplývající hygienicky bezvadný vzduch jsou nezbytné pro lidi, zvířata, rostliny a materiály, pro výzkum a vývoj, výrobu, skladování a konzervaci.

Komfort

Jelikož suchý vzduch se snaží absorbovat více vlhkosti, odebírá ji také ze svého okolí, včetně osob, které se v něm nacházejí. To vede k tomu, že svědí kůže, pálí oči, bolí hlava a člověk se cítí unavený. Optimální rozsah hodnot stavu vzduchu pro pohodlí se pohybuje mezi 21 °C a 22 °C a relativní vlhkostí mezi 40 % a 60 %.

Příklad

Předpokládejme, že máme sklenici, ve které panuje teplota vzduchu 20 °C. Ve sklenici je obsaženo 10 gramů vody na kilogram vzduchu a relativní vlhkost vzduchu činí 70 %. Zpočátku víme, že vzduch je velmi vlhký a mohl by přijmout již jen o 30 % více vlhkosti. Dále je zřejmé, že by byla dosažena linie rosného bodu, pokud by absolutní vlhkost vzrostla o 5 gramů vody na kilogram vzduchu. Vzduch by navíc dosáhl rosného bodu, pokud by se ochladil alespoň o 6 °C. Kdybychom nyní do nádoby vpustili vodní páru a tím zvýšili vlhkost vzduchu, při dosažení 15 gramů vody na kilogram vzduchu by se vytvořila mlha a následně i kondenzát. Z druhého pohledu by vzduch rovněž dosáhl linie nasycení a tím by se vytvořila mlha a kondenzát, pokud by se teplota snížila o 6 °C.

Ochrana zdraví

Při hodnotách relativní vlhkosti vzduchu pod 30 %, k čemuž dochází v zimě v důsledku vytápění, lidé často trpí příznaky vysušení. Dochází k vysušení sliznic dýchacích cest, v důsledku čehož již nelze prach, nečistoty a patogeny z dýchacích cest odstraňovat dostatečně rychle. V důsledku jejich delšího setrvání v dýchacích cestách se tak zvyšuje riziko onemocnění dýchacích cest. Typickými důsledky tohoto procesu jsou kašel, bronchitida, rýma a záněty vedlejších nosních dutin. V optimálním rozmezí mezi 40 % a 60 % relativní vlhkosti je riziko nežádoucích mikroorganismů i výskyt specifických příznaků onemocnění minimální.

Při relativní vlhkosti pod 35 % dochází v důsledku vysychání oděvů, koberců, nábytku a podobných předmětů ke zvýšené tvorbě prachu. Při doutnání prachu na radiátorech vzniká amoniak a další plyny, které dodatečně dráždí dýchací orgány. Navíc se v suchém vzduchu všechny druhy plastů elektricky nabíjejí a tím přitahují další prachové částice. Vysušení sliznic horních dýchacích cest vede k narušení jejich funkce (vysvětlení ochranného mechanismu sliznic).

Při příliš vysoké vlhkosti vzduchu nad 70 % se může na chladnějších místech srážet vlhkost. V takovém případě je pravděpodobné, že interiérové prvky obsahující organické látky mohou vydávat zápach způsobený plísní nebo zatuchlinou. Kromě toho může dojít k poškození stavebních konstrukcí nebo materiálů (např. tvorba plísní na tepelných mostech).

Hygroskopické materiály / průmysl

Všechny hygroskopické látky usilují o rovnováhu. Proto se u hygroskopické látky po určité době vystavení vlhkosti okolního vzduchu ustaví rovnovážný stav, při kterém daná látka buď přijímá, nebo uvolňuje vodu. Velká část materiálů v našem okolí obsahuje vodu v více či méně velkém množství. Hygroskopické látky se vyznačují tím, že jejich obsah vody závisí na vlhkosti okolního vzduchu.