Posouzení rizik v případě příliš suchého vzduchu

Vedoucí pracovníci a osoby odpovědné za oblast zdraví a bezpečnosti jsou často zahlceni stížnostmi na příliš suchý vzduch. Pomocí posouzení rizik lze zviditelnit skryté riziko způsobené příliš suchým vzduchem na pracovišti.

Vzduch, který dýcháme, je životně důležitý. Pokud je však příliš suchý, může se i vzduch stát nebezpečným. Optimalizovat lze však pouze to, co je sledováno a měřeno. Význam vlhkosti vzduchu však často není znám a v předpisech o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci není závazně stanovena minimální vlhkost vzduchu. O to důležitější je průběžně hodnotit vlhkost vzduchu v podnicích v rámci podnikového posouzení rizik. Jako jeden z stavebních kamenů pro větší prevenci a podporu výkonu může být optimalizace vlhkosti vzduchu úspěšným nástrojem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který navíc pozitivně přispívá k atraktivitě zaměstnavatele a k loajalitě zaměstnanců. Příliš suchý vzduch je spojen s mnoha zdravotními problémy a narušením pohody, a proto je třeba jej pravidelně vyhodnocovat prostřednictvím analýzy rizik.

Posouzení rizik je důležitým nástrojem pro systematické řešení problémů. Povinnost zaměstnavatele provést posouzení rizik vyplývá z § 5 zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci: „Zaměstnavatel je povinen na základě posouzení rizik spojených s prací zaměstnanců určit, jaká opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou nezbytná.“

Riziko na pracovišti může vyplývat také z fyzikálních vlivů (např. z vnitřního klimatu: teplota a vlhkost vzduchu). Zaměstnavatel je proto povinen organizovat práci tak, aby se předešlo zdravotním rizikům a aby byla zbývající rizika minimalizována. K tomu musí přijmout vhodná opatření. Ochranná opatření se musí řídit nejnovějším stavem techniky, pracovního lékařství a hygieny.

Při postupu je předepsáno určité pořadí: technická ochranná opatření mají přednost před organizačními a osobními opatřeními (princip TOP).