Analýza nákladů a přínosů a vyšší produktivita: kdy a proč se vyplatí zvlhčování vzduchu?

Více než 16 procent dnů pracovní neschopnosti kancelářských pracovníků je způsobeno onemocněním dýchacích cest (Statista Research Department 2020). Častými onemocněními dýchacích cest trpí zejména profesní skupiny, u nichž hraje významnou roli mluvení. V čele žebříčku pracovní neschopnosti jsou zaměstnanci v call centrech, v zákaznickém servisu a v telefonickém poradenství.

Vědecký institut AOK ve zprávě o pracovní neschopnosti z roku 2019 odhaduje počet dnů pracovní neschopnosti způsobených nachlazením u profesí v oblasti dialogového marketingu v průměru na 4,8 dne ročně. Jako jeden z důvodů se uvádí mimo jiné pracovní podmínky zaměstnanců v otevřených kancelářích, kde se viry mohou rychle šířit. Ochrana sliznic dýchacích cest a hlasového aparátu má proto velký ekonomický dopad, pokud jde o snížení absence a omezení výkonnosti. Souvislost mezi onemocněním dýchacích cest a příliš nízkou vlhkostí vzduchu je přitom již považována za prokázanou.

Vědci z americké Yaleovy univerzity v rámci víceleté studie z roku 2019 jednoznačně prokázali vliv nízké vlhkosti vzduchu na přežití a šíření chřipkových virů. Ukázalo se, že při optimální vlhkosti vzduchu mezi 40 a 60 % se virová infekce minimalizuje a proces přenosu se ztěžuje. Zajištění relativní vlhkosti vzduchu nejméně 40 % může proto být pro podniky vhodným opatřením, jak výrazně omezit šíření infekcí dýchacích cest a počet onemocnění a snížit náklady.

Video vpravo: Jak se vyplatí dodatečné zvlhčování vzduchu?

Pro každou firmu se musí investice vyplatit. Zaměstnavatelé při svém rozhodování vycházejí z ekonomických kritérií. V praxi se však investice do zdraví, pohody a motivace zaměstnanců finančně téměř nebo vůbec nedají vyčíslit. Vnější vlivy a individuální okolnosti jsou příliš rozmanité a komplexní.

Přesto se zde na základě statistických faktů a realistických předpokladů pokusíme o analýzu nákladů a přínosů , která ukáže, jaký potenciál úspor mají podniky díky preventivní ochraně zdraví.

1. Mzdové náklady na zaměstnance 30 000 €/rok
2. Průměrně 230 pracovních dnů/rok
3. 4,8 dnů absence z důvodu onemocnění dýchacích cest
4. Náklady na výpadek práce za každý den absence za nevykonanou práci, kterou musí např. kompenzovat ostatní kolegové přesčasy, přepočítané s koeficientem 1,8.

Na základě dosavadních lékařských poznatků a studií lze opatrně předpokládat, že díky celoroční optimální vlhkosti vzduchu na pracovišti lze snížit počet onemocnění dýchacích cest nejméně o 25 %. Vycházíme-li z 25 % méně onemocnění dýchacích cest, vyplývá z toho průměrné snížení absence v podnicích o 1,2 dne absence na zaměstnance.

Investiční náklady na zvlhčovací zařízení zajišťující optimální vlhkost vzduchu po celý rok závisí na velikosti místnosti a počtu zaměstnanců. Jako základ pro výpočet nákladů lze zjednodušeně vycházet z následujících hodnot:

1. Velikost místnosti: cca 15 m² na jednoho zaměstnance (open space s výškou místnosti cca 3 m)
2. Investiční náklady: od 30 € za m²
3. Provozní náklady: 300 € až 600 € za měsíc (včetně údržby), v závislosti na velikosti zařízení

Studie Fraunhoferova institutu IAO zaměřená na utváření pracovního a kancelářského prostředí v rámci společného projektu Office 21 ukazuje, že pouze 20 procent uživatelů kanceláří je se svým kancelářským prostředím velmi spokojeno a dalších 42 procent spíše spokojeno. Jako nadprůměrný rušivý faktor má mimo jiné nedostatečná vlhkost vzduchu výrazně negativní vliv na spokojenost v kanceláři. Více než čtvrtina kancelářských pracovníků vnímá vzduch často nebo velmi často jako příliš suchý. Vědci z Fraunhoferova institutu vypočítali korelační koeficient -0,30, což znamená, že nedostatečná vlhkost vzduchu má jasně negativní dopad na spokojenost v kanceláři. Zaměstnavatelé a správci budov tak mají v rukou velký potenciál pro optimalizaci při navrhování pracovního a kancelářského prostředí.

Jaký pozitivní vliv na výkon lze očekávat, ukazuje vliv spokojenosti na motivaci a výkon kancelářských pracovníků, vypočítaný ve studii Office 21. S korelačním faktorem +0,44, resp. +0,38 se jedná o silný pozitivní vliv, který se kromě výkonu projevuje také na identifikaci s zaměstnavatelem a loajalitě k němu.