Jak funguje parní zvlhčovač vzduchu na plyn?

Plynový parní zvlhčovač vzduchu je izotermický parní zvlhčovač vzduchu, který místo elektrické energie využívá plynový hořák k ohřevu zvlhčovací vody.

Zejména v průmyslových zařízeních, kde je již k dispozici plynová síť, je použití plynového zvlhčovače vzduchu většinou nákladově výhodnější než provoz na elektřinu. (V závislosti na aktuální ceně plynu nebo topného oleje)

Princip fungování plynového parního zvlhčovače vzduchu

Spalovací systém plynového parního zvlhčovače vzduchu je založen na modulovaném předmíchávacím plynovém ventilátorovém hořáku a regulačním ventilu tlaku plynu. Při požadavku na vlhkost se spustí ventilátor hořáku a vytvoří podtlak u vstupního otvoru pro vzduch. Ventilátor se na krátkou dobu spustí, aby se systém propláchl. Následně se na 15 sekund aktivuje zapalovač. Během této doby provede elektronický zapalovač diagnostiku bezpečnostních systémů, která zahrnuje i kontrolu tlakového spínače, jenž monitoruje podtlak na vstupu vzduchu. Pokud bezpečnostní systémy fungují správně, otevře se regulátor tlaku plynu a plynovo-vzduchová směs se zapálí zapalovačem.

Regulátor tlaku plynu zajišťuje konstantní poměr vzduchu k zemnímu plynu nebo propanu, a to nezávisle na otáčkách ventilátoru nebo vnějších podmínkách prostředí. Vzduch a plyn se ve ventilátoru zcela promíchají a jsou vedeny otvory hořáku, kde dochází ke spalování.

Horké spaliny proudí přes přepážku uvnitř výměníku tepla k výstupu spalin.

Hladina v nádrži na vodu je průběžně monitorována snímačem hladiny. Při prvním spuštění zařízení řídicí jednotka zkontroluje funkci snímače hladiny. Během tohoto testu se nádrž nejprve naplní až na hladinu „A“, poté se vyprázdní až na hladinu „C“ a následně se znovu naplní až na hladinu „A“. Jakmile je při opětovném plnění dosažena hladina „B“ a test snímače hladiny proběhl úspěšně, je zvlhčovač připraven k provozu. Jakmile je zadán požadavek na vlhkost, spustí se proces spalování a začne výroba páry.

Při parním výkonu 40 kg/h činí teplo z výfukových plynů 4,5 kW; při rekuperaci tepla 65 %: 2,9 kW (1,5), při rekuperaci tepla 70 %: 3,2 kW (1,6), při rekuperaci tepla 75 %: 3,4 kW (1,7).

Při 80 kg/h činí teplo odpadních plynů 9,0 kW; při účinnosti rekuperace tepla (WRG) 65 %: 5,8 kW (3,1), při WRG 70 %: 6,4 kW (3,3), při WRG 75 %: 6,8 kW (3,5).

Při 120 kg/h činí teplo spalin 13,5 kW; při rekuperaci tepla 65 %: 8,7 kW (4,6), při rekuperaci tepla 70 %: 9,6 kW (4,9), při rekuperaci tepla 75 %: 10,2 kW (5,2).

Při 160 kg/h činí teplo spalin 18,0 kW; při rekuperaci tepla 65 %: 11,6 kW (6,1), při rekuperaci tepla 70 %: 12,8 kW (6,6), při rekuperaci tepla 75 %: 13,6 kW (7,0).

Při 200 kg/h činí teplo spalin 22,5 kW; při rekuperaci tepla 65 %: 14,5 kW (7,6), při rekuperaci tepla 70 %: 16,0 kW (8,2), při rekuperaci tepla 75 %: 17,0 kW (8,7).

Při 240 kg/h činí teplo spalin 27,0 kW; při rekuperaci tepla 65 %: 17,4 kW (9,2), při rekuperaci tepla 70 %: 19,2 kW (9,9), při rekuperaci tepla 75 %: 20,4 kW (10,5).