Dostatečná vlhkost vzduchu
na pracovišti
Správná vlhkost vzduchu se rozhodující měrou podílí na různých situacích každodenního života – v prostředí obchodů a kanceláří stejně jako v soukromých obytných prostorech. Význam obsahu
vlhkosti ve vzduchu je natolik důležitý, že v mnoha zemích existují jasné směrnice pro provoz a údržbu zvlhčovacích zařízení.
Vědecky doložený je přitom úzce definovaný rozsah od 40 do 60 % relativní vlhkosti vzduchu,
při jehož dodržování jsou zaručeny optimální předpoklady zachování zdraví, výkonnosti, duševní pohody a dalších hodnot. V moderních budovách s neprodyšným opláštěním, ústředním vytápěním a klimatizačními zařízeními nelze tyto mezní hodnoty během pracovního dne dodržet bez aktivního zvlhčování vzduchu. Úkolem této brožury je poskytnutí lékařsky ověřených podkladů k zajišťování správné vlhkosti vzduchu a dále informací o příznivých zdravotních i hospodářských účincích, které jsou dosažitelné prostřednictvím správného zvlhčování vzduchu na pracovištích.
Doporučený rozsah míry vlhkosti
pro ochranu dýchacích cest
Světle modré pole v diagramu h,x znázorňuje rozsah, který je považován za optimální z hlediska ochrany zdraví. Stanovení tohoto rozsahu bylo založeno na doporučeních vyplývajících z četných zdravotnických studií (přímý odkaz), které se zabývaly souvislostmi mezi šířením kapénkových infekcí, dobou přežívání virů, nebezpečím nákazy a vlhkostí vzduchu. Na tuto oblast se zaměřují technické normy i odborní projektanti při navrhování klimatizačních systémů a způsobu jejich provozu.
Diagram h,x podle Molliera, který je určen ke znázorňování termodynamických procesů
Proč je vzduch v zimě tak
nepříjemně suchý?
Každý zná nepříjemné účinky suchého vzduchu: Pokožka je šupinatá a popraskaná, dochází k vysoušení a podráždění nejen nosní a hltanové sliznice, nýbrž často i očí. Máme pak pocit stísněnosti a stáváme se náchylnějšími k onemocnění dýchacích cest. V čem však spočívají příčiny toho, že bývá vzduch v místnostech obzvláště v chladných ročních obdobích tak suchý?
Odpovědi poskytne stručné nahlédnutí do oborů fyziky a termodynamiky.
V závislosti na teplotě disponuje vzduch rozdílnou schopností vstřebávat vodu. V zimě má studený venkovní vzduch pouze velmi malý potenciál k pohlcování vlhkosti. Ohříváním (jímž se zvyšuje potenciál k pohlcování vlhkosti) se však současně snižuje relativní vlhkost vzduchu, následkem čehož se v místnostech vytváří velmi suché klima. Bez aktivního zvlhčování vzduchu je tak zdravá míra vlhkosti vzduchu v místnosti, tzn. od 40 do 60 %, pouze stěží dosažitelná.
na úroveň odpovídající 8,5 g vody / kilogram vzduchu
Jaké účinky má suchý vzduch na
šíření chřipkových virů?
Podle výsledků nové studie provedené Yaleovou univerzitou je nízkými hodnotami vlhkosti vzduchu podporováno šíření virů chřipky (odborně influenza), a tím zvyšováno nebezpečí nakažení tímto onemocněním s často vážným nebo dokonce smrtelným průběhem.
Také Institut Roberta Kocha (RKI) však ve svých zprávách, které se týkají epidemiologie chřipky v Německu, dává případy chřipkového onemocnění, včetně případů se smrtelnými následky,
do souvislosti se studenými (suchými) zimními obdobími. Ve zprávě za období 2017/2018 dochází institut k následujícím výsledkům (viz diagram: Počet akutních respiračních infekcí):
- Chřipková vlna začala s blížícím se koncem roku (v 50. kalendářním týdnu) a svého vrcholu dosahovala v únoru a březnu
(v 6. až 12. kalendářním týdnu), načež pomalu odezněla v průběhu dubna. - V období 2017/2018 registroval institut RKI zhruba 9 milionů návštěv lékaře a 45 000 případů odeslání do nemocnice, jejichž příčinou byla chřipková infekce. Navíc institut odhaduje dalších 5,3 milionu dní pracovní neschopnosti způsobených chřipkou, které však nebyly obsaženy v lékařských hlášeních.
- Obzvláště silně byly chřipkou postiženy osoby ve věku nad 35 let. Podle institutu RKI vyplývá z údajů za období 2017/2018 mimořádný nárůst počtu onemocnění chřipkou oproti dosavadním obdobím s nejvyšším výskytem, což byla období 2012/13 a 2014/15, a to o 2 miliony případů. Zde vyobrazené grafické znázornění představuje statistiku sestavenou Institutem Roberta Kocha a týkající se onemocnění způsobených chřipkou, která byla ohlášena za roky 2017/2018. Ze znázornění vyplývá jednoznačně nejvyšší výskyt v chladných, suchých ročních obdobích mezi prosincem a březnem (vyhodnocováno zde bylo 332 873 ohlášených případů onemocnění).
Aktuální výsledky studie provedené renomovanou Yaleovou univerzitou
Z grafického znázornění je zřejmá významná souvislost mezi chřipkovými onemocněními a velmi nízkou vlhkostí vzduchu v měsících prosinci až dubnu.
O tom, zda taková souvislost skutečně existuje, byly také vedeny sporné diskuse v lékařských kruzích. Konečný důkaz byl podán až výzkumnými pracovníky renomované americké Yaleovy univerzity, kteří v květnu 2019 předložili výsledky své několikaleté studie s názvem „Low ambient humidity impairs barrier function and innate resistance against influenza infection“. Aniž bychom nyní zacházeli do přílišné hloubky a věnovali se lékařským detailům studie pojednávající o vlivu velmi nízké vlhkosti vzduchu na šíření chřipkových virů a o lidské odolnosti proti nim, znějí důležité poznatky a výsledky získané uvedenými výzkumníky následovně:
- Souvislost mezi velmi nízkou vlhkostí vzduchu a schopností chřipkových virů přežívat a šířit se skutečně existuje a byla jednoznačně prokázána.
- Příliš nízká vlhkost vzduchu totiž omezuje samočisticí schopnost dýchacích cest, následkem čehož dochází ke snižování odolnosti imunitního systému proti virům. Jestliže virus pronikne slizniční vrstvou dýchacích orgánů jakožto první imunitní bariérou, je uvolňován interferon, aby byly aktivovány geny, které s viry dokážou bojovat a bránit jejich šíření. Jestliže se však viru podaří prorazit i tento druhý stupeň obrany, je jako třetí stupeň aktivován samotný imunitní systém, čímž je vyvolána specifická imunitní odezva na přítomnost virů. V prostředí s příliš nízkou vlhkostí vzduchu se tyto tři bariéry stávají neúčinnými, což má za následek vznik chřipkového onemocnění.
- Intenzita onemocnění se při nízké relativní vlhkosti vzduchu zvyšuje nezávisle na virovém zatížení.
Velmi nízká vlhkost vzduchu navíc zpomaluje regenerační schopnost buněčné tkáně.
Vedoucí výzkumného týmu Akiko Iwasaki shrnuje ústřední výsledky studie takto: Naše nové poznatky o vlhkosti vzduchu a z nich vyplývající aspekty a opatření ke snižování výskytu chřipkových onemocnění mají mimořádný význam, jelikož rozsah sezónních chřipkových infekcí se nadále zvětšuje a tyto infekce každoročně v celosvětovém měřítku způsobují nejméně půl milionu smrtelných případů.
Studie jednoznačně dokládá, že suchý vzduch v místnostech zesiluje nepříznivé účinky chřipkového onemocnění.
Bylo rovněž prokázáno, že relativní vlhkost vzduchu mezi 40 a 60 % přispívá k minimalizaci virových infekcí a ztěžuje proces jejich šíření. Naše doporučení proto zní: Velmi nízká vlhkost sice není jediným faktorem, který může zvyšovat míru šíření chřipkových virů a onemocnění, zajištění relativní vlhkosti vzduchu dosahující nejméně 40 % je však, zejména v chladných a suchých ročních obdobích, vhodným opatřením umožňujícím dosažení značného omezení šíření chřipkových virů, a tedy i snížení počtu onemocnění.
Funkce 3 imunitních bariér při
ochraně před virovými infekcemi
který vyvolává specifickou imunitní odezvu na přítomnost viru prostřednictvím buněk typu B a T.
Rychlá analýza klimatu v kanceláři s grafy znázorňujícími vlhkost
vzduchu v místnosti jako rizikový faktor
Jestliže si osoby na kancelářských pracovištích stěžují na nedostatečné teploty nebo úrovně vlhkosti vzduchu nebo jestliže dochází k častému výskytu onemocnění dýchacích cest, poskytuje následující postup rychlou a jednoduchou možnost provedení prvotní objektivní analýzy a následného posouzení klimatu v místnosti. Způsob je založen na použití takzvaného „Grafu rizik souvisejících s klimatem“ doporučovaném v informaci 215-510 „Posuzování klimatu v místnostech“ vydané pojišťovnou DGUV, která v Německu poskytuje zákonné úrazové pojištění. Jelikož však tento graf rizik sestavený pojišťovnou DGUV platí pouze pro stížnosti týkající se vysokých teplot a vysokých hodnot vlhkosti vzduchu v místnostech, společnost Condair vyvinula „Graf rizik souvisejících s vlhkostí vzduchu v místnostech“, který je určen pro suché klima.
Jak se tento graf rizik má používat a jaké výsledky poskytuje?
Krok 1:
V kancelářích, kde existují stížnosti na suché, nepříjemné vnitřní klima, se provádí měření hodnot vnitřní teploty a vlhkosti vzduchu.
Krok 2:
Změřené hodnoty se zanášejí do grafů rizik souvisejících s vlhkostí vzduchu v místnostech: teplota na ose x, relativní vlhkost vzduchu podél šikmo probíhajících čar znázorňujících vlhkost vzduchu v místnosti.
Krok 3:
Způsob použití grafu rizik souvisejících s vlhkostí vzduchu v místnostech je zřejmý z níže uvedených dvou příkladů.
Příklad 1: Potřeba jednání
Tento závěr platí například pro místnost s teplotou 22 °C a vlhkostí vzduchu dosahující pouze 30 %. Z těchto hodnot vyplývá v diagramu průsečík A. Z tohoto bodu je vedena vodorovná úsečka, která prochází až k levému okraji grafu (k ose y), kde je zakončena bodem B. Poté se bod B spojí se stupnicí vlhkosti vzduchu v místnosti, která je uspořádána vlevo vně vedle diagramu, a sice s bodem odpovídajícím změřené hodnotě vlhkosti vzduchu v místnosti (v tomto příkladu 30 %). Červená přímka, která tím vznikne, prochází červenou oblastí grafu rizik.
Tato oblast signalizuje nedostatečnou vlhkost vzduchu v místnosti a z ní vyplývající zdravotní ohrožení. Protíná-li tedy výsledná přímka červenou oblast grafu rizik, ze zdravotnického hlediska se doporučuje zvýšení relativní vlhkosti vzduchu v místnosti.
V porovnání s předchozím příkladem znázorňuje následující příklad pomocí zelených přímek v grafu rizik příznivé klima v místnosti s dostatečnou vlhkostí vzduchu. Naměřeny byly teplota vzduchu v místnosti 22 °C a relativní vlhkost vzduchu v místnosti 50 %. Z toho vyplývá průsečík C, ze kterého je znovu vedena vodorovná úsečka vedoucí až k levému okraji grafu, kde je zakončena bodem D. Spojí-li se tento bod D se stupnicí vlhkosti uspořádanou vedle diagramu, konkrétně s bodem odpovídajícím změřené vlhkosti činící 50 %, vzniklá přímka prochází zelenou oblastí. Tato oblast označuje dostatečnou nebo dobrou vlhkost vzduchu v místnosti a z ní vyplývající velmi malé riziko zhoršení zdravotního stavu nebo jiného ohrožení způsobeného suchým vzduchem.
rovněž se doporučuje přijmout opatření ke zvýšení vlhkosti vzduchu v místnosti.
