Adiabatické zvlhčování

x

Video, animace adiabatické zvlhčování

Znázornění adiabatického zvlhčování vzduchu v h-x diagramu









Jednoduše vysvětlené zvlhčování vzduchu:

Co je adiabatické zvlhčování vzduchu



V zásadě se odlišují tři fyzikální metody: vypařování, rozprašování a odpařování.
Vypařování je izotermický proces, rozprašování a odpařování jsou adiabatické procesy.
Při adiabatickém zvlhčování vzduchu je přiváděna voda v tekuté podobě, a proto musí dosáhnout plynného skupenství. K tomu je potřeba energie, která je získávána z okolního vzduchu ve formě tepla. Protože díky tomu dochází k poklesu teploty, nazývá se tento proces také adiabatický chladicí efekt.

Odpařování
Při odpařování je voda vedena přes odpařovací rohož, zatímco odpařovaný vzduch se současně dotýká této rohože a přitom je obohacován o vlhkost. Výhodou při zvlhčování vzduchu odpařováním je, že provozní investiční náklady na zvlhčovací zařízení tohoto typu jsou výhodné.
Odpařovače je navíc možné použít nejen ke zvlhčování, ale také k chlazení budov. Díky nepřímému chlazení odpařováním je chlazení zvláště efektivní. Běžné chladicí agregáty je možné vyrobit s daleko menšími rozměry, a snížit tak značně provozní náklady.

Rozprašování
Při rozprašování je voda pomocí mechanického rozprašovače nebo pomocí trysek předávána v podobě malých kapek vody do zvlhčovaného vzduchu. Tím, že se zde mění skupenství vody, a je tak potřeba energie z okolního vzduchu, mohou být adiabatické systémy zvlhčování vzduchu v prostředí, kde je generováno hodně tepla, využívány kromě zvlhčování také k chlazení.

Oblasti použití
Adiabatické zvlhčování vzduchu se používá v mnoha různých oblastech. Stalo se důležitou součástí v sektoru chlazení venkovního vzduchu v zemích, kde je teplo. V Medině bylo na náměstí před jednou z největších mešit na světě instalováno 250 „klimatizovaných deštníků“ pro zastínění a chlazení. Starají se prostřednictvím adiabatického zvlhčování vzduchu o citelné snížení teploty průměrně o 10 °C. Adiabatické zvlhčování vzduchu se používá také v elektrotechnickém průmyslu, například ve výpočetním centru Facebooku v městě Luleå ve Švédsku. Zde jsou servery s plochou 28 000 m² chlazeny 13 000 litry vody za hodinu, tedy výkonem 8840 kW.



Příklad výpočtu adiabatického zvlhčování vzduchu


Dáno:
Výpočet ∆h/∆x:

∆h = kJ/kg
∆x g/kg suchého vzduchu