Zabránění vzniku koroze,
jejíž příčinou je vzdušná vlhkost

Dochází-li v místnosti k rychlému ochlazování vzduchu v bezprostřední blízkosti chladnějších povrchů, dosahuje zde tento vzduch velmi rychle svého rosného bodu, tedy takového stavu, za kterého je vzduch již ze 100 procent nasycen vodní párou, a proto již nemůže pohlcovat žádné další vodní molekuly. Čím vyšší je totiž jeho teplota, tím více vlhkosti dokáže vzduch pojmout. Následkem toho přebytečná vlhkost kondenzuje za vzniku jemných vodních kapek, které se pak viditelně srážejí na chladnějších površích.

Kondenzace ve výrobě

Ani v moderních, velmi účinně utěsněných výrobních halách a provozních budovách nelze zcela zamezit vnikání proudícího teplého, vlhkého venkovního vzduchu, zejména pak v letních měsících. Vlhkost, která je v tomto vzduchu obsažena, pak kondenzuje na neizolovaných potrubích, jimiž protékají studená média, na studených nádržích a zásobnících, na kovových výrobcích nebo na součástech strojů. Na površích těchto objektů se tvoří tenká vlhká vrstva.

Problém: Kondenzovaná voda se hromadí, často nepozorovaně, na obtížně přístupných místech, kde pak tvoří ideální živnou půdu pro plísně a jiné mikroorganismy. Jejich opětovné odstranění je pak většinou možné pouze s vynaložením vysokých nákladů. V závažných případech, zejména v odvětvích s vysokými hygienickými požadavky, jakými jsou výroba potravin nebo léčiv, může mít tento stav za následek přerušení výroby nebo dokonce i uzavření provozu. Odkapává-li zkondenzovaná voda na podlahu, zvyšuje se nebezpečí úrazu provozního personálu způsobeného uklouznutím na mokrých pěších cestách. Kromě toho může vlhkost způsobovat chybnou funkci elektrických komponent, jakými jsou spínací přístroje, senzory nebo řídicí jednotky.

Od kondenzace ke korozi

Nehledě k tomu, že ruční nebo strojní vysoušení je v oblasti průmyslové infrastruktury většinou spojeno se značnou časovou náročností a s vysokými náklady, způsobuje voda zkondenzovaná na kovových, zejména ocelových površích navíc také nepříjemnou změnu těchto povrchů, která se projevuje rezivěním.

Z chemického hlediska to znamená, že postižené plochy při styku s vodou a kyslíkem oxidují.
Tento postupný a nepřetržitý proces rozkladu je označován jako atmosférická koroze. V oblastech technického vybavení budov a výrobních zařízení se jedná o nejčastěji se vyskytující druh koroze, třebaže existuje velké množství dalších druhů, jejichž podstatou jsou odlišné chemické, fyzikální nebo biologické procesy.

Základními předpoklady pro vznik atmosférické koroze jsou relativní vlhkost vzduchu vyšší než 40 procent a teploty nad 0 °C. Při relativní vlhkosti vzduchu překračující 60 procent je pak nutno počítat se značně rozsáhlou korozí. Rychlost šíření koroze je přitom závislá na době trvání vystavení účinkům vlhkosti a na hodnotě pH tenké vrstvy obsahující vlhkost. Chemické látky, mezi které patří síra, ozón nebo soli a které jsou obsaženy vzduchu nacházejícím se v místnosti nebo přiváděném zvenčí, značně urychlují některé z probíhajících reakcí, což znamená, že počínající koroze se může vyskytovat také již při nižší relativní vlhkosti vzduchu. Za těchto podmínek mohou korodovat
dokonce i trubky z ušlechtilé oceli.

Koroze oceli na kapce vody

Negativní účinky koroze

Koroze má za následek změnu vlastní materiálu, povrchové struktury a statických poměrů. Následky: Zhoršení funkčních vlastností součásti, materiálu nebo obrobku až do úplného selhání. Škody způsobené korozí mohou být navíc příčinou přerušení výroby a bezpečnostních problémů,
což je následně spojeno se značnými náklady na sanaci.

Podle údajů zveřejněných Společností pro ochranu proti korozi činí celková výše hospodářských škod způsobených korozí v průmyslové zemi, jakou je Německo, tři až čtyři procenta hrubého národního produktu. Jen samotné Německo tedy v roce 2019 přišlo následkem škod způsobených korozí o částku ve výši mezi 110 a 140 miliardami Euro. Koroze ničí cenné zdroje a kromě toho je často spojena s vysokými následnými náklady, jimž musí průmysl čelit. V této souvislosti představují koncepce ochrany proti korozi mimořádně důležitý hospodářský faktor.

Opatření proti korozi

Sice se doporučuje nanášení ochranných nátěrů zpomalujících nebo potlačujících korozi, jedná se však o postup, který nezbytně vyžaduje mimořádně pečlivé provádění na bezchybně předem upraveném povrchu. V případě nedostatečně kvalitního provedení dochází i přesto k difuzi vodní páry obsažené ve vzduchu až na povrch kovu, který tak dříve nebo později začne korodovat.
Viditelným příznakem tohoto stavu je odlupování ochranného nátěru.

Účinnějším opatřením je zajištění trvalého udržování veškerých součástí, které jsou korozí ohroženy, v suchém stavu. Pokud obecně nelze snížit vlhkost vzduchu v místnosti, nabízí se zde možnost použití takzvaných systémů pro odvlhčování vzduchu, jejichž chod je regulován podle potřeby, a které tedy automaticky přizpůsobují svůj odvlhčovací výkon stávajícímu zatížení prostředí vlhkostí. Pro tento účel se montuje čidlo rosného bodu přímo na součást konstrukce nebo zařízení, která je ohrožena snížením rosného bodu pod kritickou úroveň. Toto číslo měří relativní vlhkost přímo
na povrchu součásti.

Systém pro odvlhčování vzduchu je pak uváděn do provozu pouze tehdy, jestliže na chráněném povrchu existuje bezprostřední nebezpečí snížení rosného bodu pod kritickou úroveň, a tedy i tvorby kondenzace. Tento systém proto představuje obzvláště energeticky účinné prostředí i při kolísajících hodnotách vlhkosti okolního vzduchu, jelikož umožňuje zkrácení provozních časů, a tím i snížení odběru energie odvlhčovačem vzduchu na naprosté minimum.