Dr. med. Walter Hugentobler / FMH Všeobecné a vnitřní lékařství

Společně s dalšími opatřeními na boj s pandemií může intenzivnější zvlhčování vzduchu v nemocnicích pomoci snížit riziko šíření koronaviru 2019.

---

Čínské zdravotnické orgány bezodkladně informovaly o nových případech onemocnění a úmrtí a úzce spolupracují s WHO. Drastická omezení cestování, která se nyní týkají více než 50 milionů lidí, dokazují vysokou závažnost situace. Tato mimořádně drastická opatření nemají v nedávné historii boje proti epidemiím a pandemiím srovnání. Jejich účinky a možné vedlejší účinky nelze v současné době posoudit.

Nový koronavirus 2019-nCoV, jehož genetický kód již byl dešifrován a zveřejněn, je blízce příbuzný viru SARS. Laboratoře po celém světě byly schopny tyto údaje využít k vývoji testů na detekci viru. Virus se údajně přenesl na člověka na trhu s masem ve městě Wu-chan, kde se mimo jiné prodávají živá divoká zvířata, a nyní se šíří z člověka na člověka. To u některých postižených lidí způsobuje příznaky chřipky, jako je kašel a dýchací obtíže. Rentgenové snímky pacientů ukazují neléčitelnou pneumonii, která může vést k úmrtí. Znepokojivá je skutečnost, že v porovnání s¨ pandemií SARS v letech 2002/2003 se nový koronavirus šíří podstatně rychleji a šířeji.

Výsledky výzkumu odolnosti koronavirů vůči vlhkosti a teplotě v kombinaci s údaji o pandemii SARS a epidemii MERS (obě způsobené variantami koronaviru) nyní přináší zajímavé nové poznatky. Přenos ze zvířat na člověka i následný přenos z člověka na člověka jsou patrně umožněny, případně blokovány, typickými kombinacemi vlhkosti a teploty vzduchu. Je známo, že se koronaviry mohou šířit především uvnitř divoce žijících savců a ptáků. Tato zvířata jsou v Čině domestikovaná a prodávána živá na otevřených tržnicích k následné konzumaci.

Doba přežití koronavirů SARS a MERS na neživých površích a ve formě infekčních kapének ve vzduchu byla opakovaně a rozsáhle zkoumána. Výzkum vždy přinesl stejný vzorec. Velmi nízké teploty a vlhkost umožňují virům přežít na površích a ve vzduchu po dlouhou dobu. Doba přežití byla dlouhá i při středních teplotách 20 až 30 °C – avšak pouze při nízké vlhkosti vzduchu. Velmi vysoké teploty (> 30 °C) koronaviry inaktivují. To je také důvod, proč se epidemie MERS na Arabském poloostrově opakovaně vyskytly pouze v chladnějších zimních měsících. Lze očekávat, že současný koronavirus 2019 bude vykazovat podobné chování vůči vlhkosti a teplotě.

K přenosu ze zvířat na člověka může dojít pouze ve venkovním prostředí na místech, kde lidé přicházejí do styku s infikovanými zvířaty. K šíření viru z člověka na člověka však dochází ve všech situacích, kdy dochází k mezilidskému kontaktu (cca 90 % života); prakticky výhradně v budovách a ve veřejné dopravě. Je třeba mít na paměti, že klima ve vnitřních a venkovních prostorách se výrazně liší, například pokud je budova vytápěna a venku panují nízké teploty. Výsledkem jsou příjemné teploty 20 až 24 °C v kombinaci s nepřirozeně nízkou vlhkostí vzduchu.


Proč jsou ve střední a jižní Číně v zimních měsících ideální podmínky pro šíření koronaviru? (viz tabulka).
V zimě v Číně panují na tržnicích, kde se prodává maso, optimálně nízké teploty pro přenos ze zvířat na člověka. Jak již bylo uvedeno, vnitřní podmínky jsou rozhodující pro přenos z člověka na člověka. Ve střední a jižní Číně jsou v zimě takové venkovní teploty, které vyžadují vytápění domů. Teploty v domech a ve veřejné dopravě se pohybují mezi 20 a 24 °C a vlhkost vzduch ve vytápěných místnostech jsou na nízké hodnotě 20 až maximálně 40 %. Jedná se tak o ideální klimatické podmínky pro dlouhodobé přežití koronavirů SARS na površích a ve vzduchu, a tím i pro jejich přenos vzduchem.

Lidé nemají možnost ovlivnit venkovní klimatické podmínky, které umožňují přechod viru ze zvířat na člověka. Co však mohou ovlivnit, jsou podmínky uvnitř budov. Rozhodující faktory, jako je teplota, vlhkost, výměna vzduchu a větrání však může ovlivnit každý jednotlivec. Vzhledem k tomu, že komfortní teplota pro člověka činí 20 až 24 °C, je nutné riziko infekce snižovat pomocí vlhkosti vzduchu a větráním. Zvýšení nízké stávající vlhkosti vzduchu v budovách na přibližně 50 % vede ke snížení rizika přenosu koronaviru. K ochraně před nákazou rovněž pomůže zlepšené větrání a větší přísun čerstvého vzduchu do místnosti.

Zvlhčování vzduchu má také proaktivní účinek proti šíření virů nakaženými osobami, včetně takzvaných „super přenašečů“, u kterých se ještě neprojevily příznaky a nelze u nich infekci diagnostikovat. Kromě toho zvlhčování vzduchu zlepšuje obranyschopnost zdravých osob v rámci dýchacích cest díky jejich účinnějšímu čištění a zlepšení imunitní obrany. Preventivní zvýšení typicky příliš nízké vlhkosti vzduchu v budovách v zimě je nákladově efektivním a účinným nástrojem pro snížení rizika šíření koronaviru, aniž by to způsobilo vedlejší účinky. Vzhledem k tomu, že přibližně 58 % případů nakažení virem SARS se vyskytlo v nemocničním prostředí, očekává se, že zvýšená vlhkost vzduchu v těchto zařízeních přinese podstatný pozitivní účinek. Zvlhčování vzduchu lze rovněž aplikovat ve veřejných budovách a v soukromém a pracovním prostředí. Zvlhčování vzduchu poskytuje obyvatelstvu jednoduchý způsob aktivního boje proti koronaviru, proti kterému v současné době neexistuje žádná vakcína ani specifické léky

Vědecká studie „Vliv teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu na přežití koronaviru na površích“
Tato studie jasně ukazuje, že udržování průměrné vlhkosti vzduchu v nemocnicích a zdravotnických zařízeních by mohlo představovat účinné opatření ke snížení rizika přenosu koronaviru.

Přestože je tato studie zaměřena na boj proti SARS-CoV (pandemie viru SARS v letech 2002/2003), jsou její výsledky s největší pravděpodobností relevantní i pro šíření viru COVID-19, přenosné onemocnění SARS-CoV-2, jelikož se jedná o geneticky velmi příbuzné viry.

Uvedená zjištění by měly zohlednit regulační úřady a osoby, které navrhují zdravotnická zařízení, a zaměřit se více na řízení vlhkosti vzduchu jako běžné opatření pro řízení infekce.